Rozhovor s Ondřejem 'Lelkem' Kvardou: Od virtuálního ke skutečnému hokeji

Ke komentování ses dostal skrz svůj YouTube kanál, kde jsi některé série doprovázel jako skutečný hokej. Jak ses ale dostal přímo ke komentování ENYAQ Hokejové ligy?

Vlastně se uzavřel takový kruh, kdy jsem v NHL komentoval hru hlavně z pozice gólmana. V momentě, kdy jsem začal komentovat i jiné hry, snažil jsem se stále svůj YouTube udržet. Neříkám, že jsem youtuber, ale tím, že u nás NHL nikdo moc nenatáčel, tak jsem to bral jako takovou zodpovědnost. Když pak začaly vznikat první turnaje, třeba v Zetku Jirky Krále, tak mě oslovili a díky tomu jsem zůstal v podvědomí hokeje. Ke komentování EHL jsem se dostal přes Dalibora Beneše, který mi to nabídnul, a myslím, že to bylo díky referencím z předchozích akcí. Pokud se nepletu, pro Grunex jsem už dříve nějaký ten hokej dělal.

V jednom ze starších rozhovorů jsi dostal otázku, kde se s komentováním za pět let vidíš. Shodou okolností je rozhovor téměř na den pět let starý – jak bys tedy shrnul pětiletku komentování, co máš za sebou?

Já jsem se ještě rychle na ten rozhovor podíval a musím se pochválit, řekl jsem to hezky. (smích) Každopádně má poslední věta v tom starším rozhovoru zněla, že doufám, aby si za pět let někdo nějakého Lelka pamatoval. To se podle mě naplnilo, ale musím uznat, že se toho za posledních pět let hrozně změnilo.

Přestěhoval jsem se do Prahy, nějakou dobu jsem dělal vysokou školu, která pro mě ale nebyla tím pravým, takže jsem se vydal směrem komentování a tvorby. Dva roky jsem taky komentoval esportový pořad v televizi, hodně jsem se začal věnovat hokeji, komentuji ten virtuální a možná se otevře i cesta ke komentování toho reálného. Do konce roku 2021 bych rád pár zápasů v naší nejvyšší či druhé nejvyšší lize odkomenotval.

Zmínil jsi nástup do normální práce – jak to máš teď s komentováním a financemi? Lze se tím plnohodnotně živit a je to aktuálně tvůj hlavní zdroj příjmů?

Od začátku roku 2021 už nejsem nikde zaměstnaný na full-time, v televizi jsem fungoval přes agenturu na IČO, ale dalo se to v podstatě brát jako hlavní živobytí. V současnosti beru jenom zakázky, přičemž komentování může tvořit 90 % z nich, zbytek jsou různé další projekty a akce. Musím uznat, že aktuální situace esportům hodně prospívá, a díky tomu se mohu považovat za full-time komentátora. Rozhodně to ale neberu tak, že bych se nechtěl posouvat dál. Chci jak sebe, tak svou značku zlepšovat a tvořit dlouhodobé spolupráce. Aby se nestalo, že když jeden dva měsíce nepřijde zajímavá nabídka na komentování, tak abych i tak nebyl v nějakých finančních obtížích.

Na svých streamech hraješ často i NHL – jak dobrý hráč podle sebe jsi? A myslíš, že by ses dokázal úspěšně ohánět virtuální hokejkou i v EHL?

Já si myslím, že ne. Mé hvězdné roky už jsou hodně za mnou, možná v NHL 14 – které je jak z mé strany, tak ze strany mnoha dalších považováno za vůbec nejlepší díl – jsem byl mezi těmi lepšími. Teď už na to ale není tolik času, navíc se i ty streamy snažím dělat stylem pro pobavení komunity. Ono se to nezdá, ale velice těžko se to propojuje. Proto často chodím do branky, abych měl prostor kouknout do chatu, odpovědět na komentáře a podobně. Když pak jdu někdy do online zápasu, tak pochopitelně chceš uspět, a v ten moment jde komunikace do sekundárnější pozice, což následně ubírá z toho, na čem chci streamy stavět.

Párkrát jsem si zkusil kvalifikace, ale pak jsem narazil na hráče, které jsem do té doby třeba ani neznal, a viděl jsem tu kvalitu. Rozhodl jsem se proto do EHL dostat spíš jako komentátor, což se mi naštěstí povedlo. V prvním ročníku ještě nebylo tolik příležitostí, ale druhá sezóna už byla postavená hodně na mně, za což jsem nesmírně rád.

Máme za sebou kompletní druhou sezonu EHL, jak jsi celkově vnímal a v čem jsi viděl největší rozdíly oproti předchozí?

Do ročníku pochopitelně mluví hodně i hra samotná. NHL 21 nebylo mezi gamery přijato úplně vlídně, zejména oproti NHL 20. Já doufám, že NHL 22 už bude konečně na novém enginu. To samozřejmě může přinést další chyby, ale snad se zbavíme těch aktuálních a bude to o něčem jiném. Ale abych se vrátil zpátky k otázce, rozdíly tam rozhodně byly. Gameři se v prvním ročníku více oťukávali a nedávali tomu tolik, kolik teď ve druhé sezóně.

Ve druhém ročníku bylo vidět, že už se hráči a týmy znají, vzniklo spousta zajímavých přátelství, všechno si to krásně sedlo. Posuny, až na tu samotnou hru, tak hodnotím pozitivně. Lépe se na zápasy dalo koukat, i to časové rozmezí tomu nahrálo – teď totiž ještě nebyly dostupné ty nejvyšší karty s hodnocením 99, což tomu přidávalo na atraktivitě. Myslím, že by se z toho dalo dál vycházet a nastavit třeba restrikce v rámci těch nejvyšších karet, aby byla hra ještě o něco vyrovnanější.

Mistrovský titul si odnesli gameři Pardubic, tedy týmu, který se i v dlouhodobé části umístil na první příčce. Tady tak o velké překvapení nešlo, i když bylo finále s Litvínovem velice vyrovnané. Který moment ti však letos utkvěl jako největší překvapení?

Jednoznačně postup Motoru, který ve čtvrtfinále porazil Liberec. A hlavně potom v dalších kolech kluci potvrdili, že nešlo o náhodu. Budějovice v play-off přešly na jiný stupeň a potrápily všechny, na koho narazily. Konečné třetí místo bylo takovým pěkným zadostiučiněním. Na Pardubice a Litvínov to sice nestačilo, ale gameři jasně ukázali, že tady nejsou náhodou. Třeba pro Tejkyho šlo o skvělý výsledek, když po stříbru s Kladnem dosáhl na bronz s Motorem. Do sbírky už mu tak zbývá jen ta nejcennější medaile.

A na který moment z druhé sezony EHL budeš vzpomínat nejdéle? Je jedno, jestli jde přímo o komentování, nebo cokoliv okolo.

Pro mě šlo o velkou zkušenost, protože kol bylo zásadně víc než v předchozím ročníku. Co mě strašně mile překvapilo, bylo to, jak jsme si s Richardem (Richardem Tesařem, komentátorem EHL , pozn. red.) sedli. Snad od prvního streamu jsme si na sebe rychle zvykli, hned tam byla ta pověstná symbióza a příjemně jsme si od začátku předávali slovo. Já pevně doufám, že v tomhle složení budeme moct pokračovat i nadále.

Kdybych měl vybrat ještě jednu zkušenost, tak to byl vstupní draft. Tam jsem byl zase v trochu jiné roli. Příprava z různých důvodů probíhala až na poslední chvíli a byla to nakonec taková zkouška ohněm. Už teď vím, že když bude další draft, budeme muset v celém týmu vymyslet nový způsob, jak se co nejlépe připravit a doručit stoprocentní produkt.

Padlo jméno Richarda Tesaře, který si spolupráci také pochvaloval a doplnil, že bys měl pomalu schopnosti i na komentování skutečného hokeje. Na začátku jsi trochu odkryl své plány, můžeš ještě něco doplnit?

Ano, je to moje ambice, dokonce jsem to zmiňoval i v některém ze svých streamů. Tento rok tomu chci dát všechno, a přestože vím, že šancí není tolik, rád bych měl na konci letoška nějaký ten reálný zápas. Není to ale samozřejmě můj jediný cíl. Lidé mohou mít k virtuálnímu komentování jisté předsudky, kterým rozumím, ale pro mě jsou to obrovské zkušenosti a já mohu jenom děkovat osudu, že jsem se jednoho dne rozhodl točit videa a mluvit do nich.

Od prvního vysílání Diabla jsem ušel dlouhou cestu a mám pocit, že jsem si u řady lidí určitý respekt získal. Může to sice vyznít sobecky, ale vím, že jsem tu cestu ušel sám. Člověk musí dát svým cílům čas, a když jim dá všechno, vrátí se to. Já teď budu doufat, že své zkušenosti budu moci využít i v reálném hokeji.

Máš v hlavě nějakou ideální cestu, jak by ses rád ke zmíněnému komentování skutečného hokeje chtěl dostat?

Ta linka je skutečně složitá. I díky EHL jsem se dostal k Petru Nitschemu z BPA sport marketing, který mě propojil na šéfkomentátora Hokejky, kde ta situace bohužel kvůli koroně vyšuměla. Pevně však doufám, že kontakt ještě navážeme a díky svým zkušenostem šanci dostanu. Nebráním se prakticky žádnému zápasu. Chci každopádně komentovat přímo ze stadionu, nerad bych dělal přenosy ze studia. Někdo sice říká, že je to jednodušší, ale troufám si říct, že ze stadionu by pro mě šlo o lepší zkušenost.

Líbil se vám rozhovor? Rozhodně si tak nezapomeňte přečíst i naše povídání s Richardem Tesařem, dalším z komentátorů EHL.